Záchvatovité přejídání

Když se řekne porucha příjmu potravy, každý si vybaví anorexii a bulimii. Sama jsem záchvatovité přejídání neznala, dokud jsem nenarazila na jeden článek a neuvědomila si tak, že mám vážný problém. Záchvatovité přejídání není snědení 5 chlebíčků a 2 kusů dortu na oslavě, ani tabulka čokolády po obědě. Záchvatovité přejídání jsou tisíce kalorií sněděné o samotě s velmi emotivními prožitky, které provází vzrušení, natěšenost, nervozita, strach, obavy, deprese, nesnášení sebe sama a svého těla, pocity méněcennosti a stud. Jídlo milujete a zároveň nesnášíte. Chcete být štíhlí, ale děláte všechno proto, abyste tloustli. Nemůžete si pomoct a cítíte beznaděj. Okolí o tom často nemá ani tušení. Nemoc se navenek nemusí projevovat, pouze pomalu a jistě přibíráte na váze a hlavně na stresu. Chcete se svěřit, ale bojíte se, že to nikdo nepochopí. Buď řeknou, že se taky přejídají, a nebo vás budou mít za odporné stvoření, co se jenom cpe. Za to se máte vy sami. Jak z toho bludného kruhu ven? Každý si musí řešení najít sám, ať už je to knížka (Brain over binge), psycholog, rodina, kamarádi nebo konec urputné snahy zhubnout. Neexistuje řešení, které platí na všechny. Budu se ale tady na blogu snažit prezentovat myšlenky, které vedly k mému uvědomění a následnému vyléčení. Přeji všem hodně síly, zvládnete to. 

Jak se vyléčit (1): Jezte všechno

Kdo má problém se záchvatovitým přejídáním, měl by zapomenout na jakékoli diety. Vím, je to těžké, když chce člověk zhubnout. Ale jak jste si sami již jistě všimli, diety NEFUNGUJÍ. Chvíli se držíte, ale pak spasete celou lednici. Kam to vede? Buď pomalu, ale jistě přibíráte, nebo se držíte na místě. A nebude lepší se držet na místě s vyváženým jídelníčkem beze stresu z každého sousta? Nebude lepší si užívat života a nestarat se pouze o svoji váhu? Neztrácejme čas zbytečnými starostmi, kterými trápíme jen sami sebe!

Jednoho dne jsem se rozhodla, že začnu jíst všechno. A že budu objevovat nové chutě, jelikož moje stravování se stalo velmi stereotypní. A tak jsem vyrazila do města na malý nákup.

Jak se vyléčit (2): Sledujte správné lidi

Dřívě jsem sledovala stránky spousty fitnessek a holek, co si fotí svoje vegan ultra clean snídaně a cvičí každý den. Člověk je pak ze všech těch vypracovaných těl úplně zlbnutý a přestává si uvědomovat, že takhle vypadá jen opravdu malé procento žen (a často je to navíc práce photoshopu, dobrého světla, pózy a filtru). Všude na nás vyskakují dokonalá těla, ale to jen proto, že ty ostatní je na internetu neukazují. A přitom téměř každá má na zadku pár ďolíčků a sixpack schovaný pod milanem. No a co? Důležité je sebevědomí a být spokojená sama se sebou.

Takže ačkoliv sexy vypracované zadky mohou fungovat jako dobrá motivace, pro člověka co trpí záchvatovitým přejídáním to má spíš opačný účinek. Proto jsem přestala sledovat většinu fitnessek. Mám ale tip na dva youtube kanály, které mně osobně pomáhají si uvědomit spoustu věcí. 

První je zahraniční - Josie Mai. Slečna, která má se záchvatovitým přejídáním zkušenosti, ale je vyléčená. Ve videjích mluví o jídle, cvičení a životě, jaký by měl být. Jak si ho užít a nestresovat se počítáním kalorií. Pro mě je to určitě člověk, který mi pomohl se posunout dál. 

Další kanál je český - Ne hladu. Jedná se o dvě slečny studující nutriční terapii. Opět jedna z nich v minulosti trpěla poruchami příjmu potravy. Nyní prosazují zdravý životní styl, ale žádné zakazování a odpírání si jídel, co má člověk rád. Pomohly mi uvědomit si, že se nemusím bát naložit si na talíř pořádnou porci.

Jak se vyléčit (3): Budujte svoje sebevědomí

Poruchy příjmu potravy dokážou spolehlivě zbořit poslední zbytky sebevědomí, které člověk má. Cítí se jako odporné stvoření, které nemyslí na nic jiného, než je jídlo. Ale tak to vůbec není. Jste jen člověk, který se chce líbit a dobře vypadat. A veřte tomu, že v očích spoustu lidí dobře vypadáte. Nejhůř vypadáte v těch svých, a to jsou ty jediné, na kterých záleží. Nelíbíte se sami sobě, chcete zhubnout. Začnete se omezovat a něco si odpírat. Pak si jednou dáte a spustí se lavina přejídání. Protože víte, že zítra si to zase zakážete. A co když ne? Co když si řeknu, že si tu čokoládu můžu dát i zítra? A dokonce i pozítří, za týden, za měsíc, a kdykoliv budu mít chuť? 

Zní to jednoduše, ale vím moc dobře, že dovolit si něco takového v případě, že chcete zhubnout, není vůbec jednoduché. Musíte přestat chtít zhubnout. Musíte začít mít rádi své tělo. Začít si budovat sebevědomí.

Je to dlouhá cesta, ale stojí to za to. Je spousta knih, které se týkají sebevědomí, osobního rozvoje a pozitivního myšlení. Většina z nich vás dokáže aspoň trochu namotivovat, a když si každý den přečtete pár stran, budete hned blíže k vítězství. Každý má občas chvíle, kdy se cítí na dně, to k životu patří. Poruchy příjmu potravy ale k životu nepatří. Jídlo je jen motor. Na těchto knížkách je fajn, že nejsou o jídle, ale o životě. Přijdete na to, čeho byste chtěli dosáhnout, jaké jsou vaše hodnoty a priority. Srovnáte si myšlenky a uvědomíte si, že jen ztrácíte čas trápením se s něčím tak přirozeným, jako je jídlo.

Choďte mezi lidi, bavte se s kamarády, poznávejte další. Sama vím, že se stupňujícím se záchvatovitým přejídáním jsem byla čím dál více introvertní, chtěla jsem být sama doma. Jednak jsem často byla tak přejedená, že jsem se nemohla hnout, a jednak jsem si přišla tlustá a odporná, že jsem se nechtěla rvát do žádného oblečení a ukazovat se lidem. Ale to je všechno špatně. To jsou jen vaše pocity a váš názor na sebe samé. Ten musíte změnit. Překonávat překážky, donutit se do společnosti jít. Bavte se s kamarády. Přijdete na jiné myšlenky a uvědomíte si, že vás mají rádi pořád stejně. A vy byste se měli mít rádi taky!

Jak se vyléčit (4): Je to Vaše volba

Stanovte si cíl. Napiště si ho na papír. Soustřeďte se na něj každý den. Zapisujte si úspěchy, i ty docela maličké. Sledujte pokroky. Uvědomujte si, co  a proč děláte.

"Mmmm, v kuchyni je na stole čokoláda. Mám na ni chuť, chci ji celou, kdyžtak ji pak koupím znovu, aby to nikdo nezjistil...Budu toho litovat, ale.. čokoláda!!"

To jsou řeči, které se odehrávají v určité části vašeho mozku. Blablabla, dej si tu dobrotu, nacpi se k prasknutí! Uvědomte si, že je to vaše volba. Uvědomte si, proč to děláte. NEMUSÍTE se přejídat. Je to rozhodnutí.

Souhra pudů a zvyků je silný soupeř vašeho racionálního uvažování, které má schopnost soustředit se na budoucí cíl, ale pokud si uvědomíte, že MŮŽETE, budete daleko blíž k výhře.

Chci být šťastná. Chci se zase víc bavit se svými kamarády. Chci ušetřit peníze, které utrácím za spousty jídla. Chci se mít ráda. Chci se cítit dobře ve svém těle. Chci si užít léto bez studu v plavkách. Chci žít normální život....

A proto teď nepůjdu a nesním všechno, co je v kuchyni. A proto teď nepůjdu a nenakoupím hromadu junk foodu. Nemám důvod. Je to jen část v mém mozku, která se snaží mi namluvit, že to chci. Ale já jsem se rozhodla, že to neudělám. Nechci to udělat. Vím, že to záleží na mém rozhodnutí a že já jsem ta, která ovládá své činy.

Já jsem ta, která rozhoduje o svém životě. Můžu se zvednout, sbalit si batoh, jít stopovat a dojet do Amsterdamu, poptat se po kavárnách jestli nehledají nové pracovníky a spát po různu u lidí přes couchsurfing, než si něco najdu. Nebo můžu zůstat doma v pohodlí a koukat na seriály. Některé věci zní šíleně, ale můžete. Jde jen o to si uvědomit, že ty možnosti existují a je to jen o vašem rozhodnutí. A stejně tak můžete jíst hromady jídla a brečet doma s bolavým břichem, nebo můžete jít cvičit a vyplavit endorfiny. Je to jenom VAŠE VOLBA.

Já vím, že to není jednoduché, byla jsem tam taky. Ale rozhodla jsem se tam už nebýt. Vím, že mohu být kdokoliv a jít si za čímkoliv. A můžete to i Vy.